Na kus řeči (6) „Posvátná moudrost těla“
„Well Being Camp“
Už dlouho přemýšlím o tom, že vám napíši o kempu, na kterém jsem byla před měsícem. Nebyla to taková ta klasika, kterou většinou pod názvem „CAMP“ známe, jako opékání špekáčků a zpívání s kytarou u ohně. Bylo to úplně o něčem jiném a z úplně jiného soudku. Každý máme v sobě něco, na co neradi vzpomínáme, něco co nás trápí, bolí a nejde jen tak vymazat. Říkáme sami sobě, že už je to dávno za námi a stejně si to trošku nalháváme, protože naše myšlenky a sny jsou silnější než my. A naše psychika je tím nejsilnějším hráčem a manipulátorem. Všichni chceme ze sebe dostat ty zavřené kostlivce, ale nevíme jak. Jestli máte podobný problém, je tento článek právě pro vás. Třeba se v něm najdete, stejně jako jsem se našla já v tomto kempu a třeba vám pomůže, stejně jako pomohl i mně.
Když jsem se před čtyřmi lety zhroutila v obchoďáku a za dva dny zjistila, že mám plnou hlavu Evžena, byla jsem v šoku a říkala si: „Jak jsem k tomu přišla?“. A když můj příběh nabíral obrátky a já střídala nemocniční oddělení a postupem času se dostala na onkologii, poskládala jsem si tu mozaiku naprosto přesně. Každý střípek definoval životní situace, které mě provázely, sužovaly a dělaly mě nešťastnou. Jak se říká:“ Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.“. Jak dlouho v sobě dusíme nepříjemné životní situace, emoce a stres? Tak dlouho, dokud si naše tělo neřekne STOP. Přestane fungovat na autopilota, buď zkolabujeme a nebo se objeví nemoc a nestačíme se divit a pokládat si otázku proč. Když se potkávám s nemocnými lidmi, vždycky moje první otázka směřuje na jejich stravování a tou druhou je duševní stav. Najít a přiznat si příčinu své nemoci je velmi těžké a ještě těžší je odpustit vinu tomu, koho za tím vším vidíte a kdo vás pronásleduje, pokud je tou příčinou i někdo jiný.
Už dlouho jsem přemýšlela, že na tento camp vyrazím, ale pořád jsem neměla tu sílu a upřímně, bála jsem se toho, co to se mnou udělá. Vracet se do minulosti a černých vzpomínek není jednoduché, to si každý dokáže představit. Nakonec jsem se odhodlala a na poslední chvíli se přihlásila a vyrazila. Poslední dobou jsem se necítila úplně v klidu a potřebovala jsem si urovnat myšlenky a nabrat novou energii. Kemp se jmenoval „Posvátná moudrost těla“ a byl pouze pro ženy. Rozhodla jsem se, že tento čas strávím opravdu sama se svým vlastním já a odtrhnu se od rodiny, telefonu a sociálních sítí.
Přišel první večer. Dvacet žen ve velkém sále se sešlo v kruhu a každá se postupně měla představit a něco o sobě říct. Každou minutou se začala jedna za druhou víc a víc otevírat, jaký problém ji trápí, co v sobě nosí a co ji táhne k zemi. Zvláštní pocit, když se takhle otevřete před někým, koho znáte jen chvíli. Mluvíte o sobě, o konkrétních věcech, se kterými bojujete, a emoce a kostlivci z nás začnou vylézat na povrch. Po skončení kruhu následoval tanec na takovou relaxační energickou hudbu. Bylo úplně jedno, jak tancuji a jestli jsem nebo nejsem dobrá tanečnice, hudba a emoce mě vedly.
Měla jsem pocit, že jsem během večera ze sebe dostala přesně to, co mě tížilo, a že je všemu konec, ale naopak. Noc byla teprve šílená, usnula jsem docela rychle, ale sny byly silnější a proměnily se v noční můry. Vstoupili do nich lidé, kterým jsem ve svém životě neodpustila. Druhý den jsme měli meditaci s lektorkou Eliškou. Žije na Bali a je skvělou lektorkou jógy, tou jsme taky každý den ráno začínali. Pořádá tyto kempy pro lidi s jakýmkoliv psychickým problémem, nejen pro ženy, ale i muže nebo páry. Eliška nás vedla k tomu, dostat ze sebe právě to, co nás tíží, bolí a blokuje, zapomenout a odpustit těm, kteří v nás nechali ty černé stopy. Nebudu lhát, slzy tekly proudem, ale konečně jsem se setkala znovu s těmi, kteří ve mně nechali nehezké vzpomínky a poprosili o odpuštění. A já jim odpustila a strašně se mi ulevilo. Bylo to psychicky náročné a po obědě jsem opravdu usnula jako mimino.
Ale abych vás nezastrašila jen duševní očistou. Tento kamp byl nejen o meditacích, ale i očistě těla. Celý pobyt nám vařili plnohodnotnou veganskou stravu, takže jsem byla maximálně spokojená a moc jsem si pochutnávala a užívala si, že tyto dobroty konečně připravuje někdo pro mě. Lektorka Zuzka pro nás nachystala přednášky o zdravém stravování, zelené raw stravě, raw dezertech. Takže jsem ochutnala spoustu nových dobrot a naučila se zase něco nového – třeba skvělou kokosovou kaši, kterou si můžete už připravit i vy podle receptu z blogu. Pochutnala jsme si i na skvělé raw čokoládě a samozřejmě zdravých smoothies. Od další lektorky Janči jsme se dozvěděly, jak léčivé jsou bylinky a jak je používat na konkrétní zdravotní potíže a z jakých bylinek si na jaře udělat tu pravou očistu těla. Život bez chemie a léků je zkrátka lepší.
Další silný zážitek, ale na mě teprve čekal. Vyzkoušeli jste někdy indiánskou potní chýši? Já na tomto kempu poprvé a musím říct, že to bylo intenzivní. Je to něco jako sauna, ale pozor, není to typická sauna, kde vydržíme 15 minut, a pak rychle do vody. Tato sauna je nejstarším očistným obřadem a rituálem indiánů. Indiánský výraz „inipi“ znamená „znovu se narodit“ a očistit tím celé tělo i duši. Celý obřad vedl lektor Martin. Postavil venku chýši z ohebných větví a kmenů a vykopal prohlubeň na rozžhavené kameny. V této chýši se žádná pauza na ochlazení nekoná, pokud nevydržíte v kruhu, můžete odejít, ale nedokončíte proces očisty do konce. Za sebe musím říct, že větší horko jsem v sauně nezažila a bohužel jsem nevydržela až do konce. Přišel strach o moji hlavičku a musela jsem odejít. Ale i tak to byl pro mě velký zážitek a věřím, že příště už vydržím 🙂
Zajímavá byla i arte terapie s lektorkou a organizátorkou celého Well being Campu Janou H. Malovali jsme mandalu a do ní jsme měli vkreslit naše pocity a taky přání. Ze začátku to pro mě byla velmi zvláštní činnost. Nikdy jsem neměla výtvarný talent a když jsem viděla svoje obrázky a srovnala je s ostatními, říkala jsem si, že i dítě v první třídě maluje lépe než já 😀 Naštěstí Janča pochopila, co jsem tím myslela a podle barev a znaků věděla, kde jsou moje slabiny a silné stránky. Skvělá a strašně pozitivní žena, samozřejmě nejen ona, ale i ostatní lektorky. Tento dámský kemp nebyl o rivalitě, závidění, ani pomlouvání, napojily jsme se všechny na jednu vlnu a předaly si naše životní příběhy, rady, zkušenosti a přátelství, a to na tom bylo nejkrásnější.
Těchto pár dní mi dalo opravdu hodně a jsem sama na sebe pyšná, že jsem se odhodlala a šla do toho. Pomohlo mi to zapomenout na nepříjemné životní etapy, odpouštět, pracovat na sobě a své psychice. Domů jsem přijela odpočinutá, plná síly, pozitivní energie a nových nápadů. Našla jsem si nové spřízněné duše a kamarádky. Určitě bych doporučila podobný kemp vám všem, kteří v sobě něco nosíte, nebo se něčím trápíte, ať minulostí nebo současností.
Ráda bych vás sama za sebe pozvala na další Well Being Camp, který se uskuteční v říjnu od 3.-7.10. 2018, na stejném místě, ovšem tentokrát nejen pro ženy, ale i pro muže. Můžete se těšit na odpočinek, skvělé lektory, dobrou kuchyni a krásné místo v Orlických horách. Nebojte, všechny lekce nebudou hromadné, takže nikdo nemusí mít strach, že se bude stydět před protějškem. Naopak myslím si, že pokud máte problémy s druhou polovičkou, může vám tento víkend pomoci najít novou cestu k partnerské spokojenosti. Takže pokud vás můj článek zaujal a chtěli byste na podzim vyrazit, tak neváhejte a přihlaste se do konce června, kdy je super cena pro „early birds“.
Informace o akci a fotky najdete nejen na webových stránkách, ale i na facebooku nebo instagramu @wellbeingcamp.cz.
