Na kus řeči (2)
„Vy už si na kolo nesednete“, slyšel dráhový cyklista Tomáš Bábek od doktorů a neposlechl.
Někdy se to tak v životě přihodí a člověk se se svým zdravím dostane až na dno. Pořádně se odrazit a plnit si své sny, na to musí mít člověk koule. Obrovskou inspirací je pro mě úspěšný dráhový cyklista Tomáš Bábek. Letos nám přivezl medaile z mistrovství Evropy, bronzovou v pevném kilometru a zlatou v keirinu. Znovu potvrdil svoji formu v Glasgow vítězstvím v keirinu na světovém poháru. A za týden následovala další radost na světovém poháru v Apeldoornu, kde Tom vyhrál a byl znovu na bedně se zlatou medailí. Ještě před několika lety, ale všechno vypadalo jinak. Speciálně pro vás všechny jsem ho vyzpovídala a uvařila něco z mých receptů.
Možná si říkáte: “Hmm článek o sportovci, nic pro mě”. Ale pro mě je to další příběh, který napsal život o někom, kdo bojoval stejně jako bojuji já, o někom, kdo šel za svým snem a nenechal se ovlivnit ničím a nikým.
Tomův příběh se trošku podobá tomu mému. V okamžiku se mu změnil život. Pro mě je to 21. březen a pro Tomáše 27. duben.
Tehdy v noci ho na jedné brněnské ulici srazilo auto, následky byly velmi vážné. Otevřená zlomenina stehenní kosti, trojitá zlomenina dolní čelisti, ztráta zubů, zlomená pátá zánártní kůstka, proražená plíce.
“Prvních šest hodin na sále jsem měl šanci na přežití padesát na padesát, nemít tak trénované tělo, neměl bych šanci na přežití”, říká Tomáš.
Po třech dnech kómatu se Tomáš probudil a vůbec nevěděl, co se stalo a všechno bylo pro něj jako špatný sen. V brněnské nemocnici strávil měsíc a půl. Absolvoval postupně sérii dalších menších operací, při kterých mu lékaři vytahovali kusy kovů z těla. Prognóza lékařů zněla šíleně: “Na kole už si nezajezdíte!”.
I přes to všechno si Tom nedokázal představit, že by to vzdal a s cyklistikou skončil.
Jeho odhodlání vrátit se zpátky na dráhu bylo prostě na prvním místě.
Co tě vrátilo zpátky do závodění po tak vážné nehodě?
“Určitě to byla moje vůle a láska ke kolu, jinak bych se nevrátil. V podstatě jsem pořád kulhal, když mě pustili a nemohl jsem ještě pořádně chodit, ale už jsem sedal na kolo, tím se nechci chlubit, protože je to šílené. Spíš tím chci popsat, jak jsem to měl nastavené.“
Když se teď díváš zpětně, co ti přinesla nehoda za zkušenost?
“Nehoda mě přesvědčila, že život je nevyzpytatelný. Když si člověk říká, že se mu něco takového v životě nestane, může se pak divit. Od té doby si uvědomuji, že každý den může být poslední a člověk podle toho musí žít. Snažím se užívat si, že jsem zdravý.“
Jak se cítíš jako vítěz po evropském šampionátu v Paříži?
“Jako mistr Evropy se cítím samozřejmě skvěle, ale snažím se moc si to nepřipouštět, v podstatě to ani nešlo hned za týden jsme jel na světový pohár a za další týden na další, oba jsem taky vyhrál. Všechno to vyšlo skvěle, ale cítím spíš obrovský vděk za to, že to po tom všem trápení přišlo, než nějako pýchu a nafoukanost.“
Co pro tebe teď znamená číslo 27? Je to pro tebe jenom datum nehody?
“Když jsem nastupoval do letadla směr Paříž, podíval jsem se na letenku a viděl jsem sedadlo 27C, říkal jsem si hmm tak to letadlo spadne. Letadlo nespadlo, ale dvacet sedmička mě pronásledovala stále dál. Po přistání v Paříži mi volala přítelkyně Magdaléna, že se dívala na startovné keirinu a radši mi nebude říkat jaké číslo mně přidělili.
Dnes je pro mě číslo 27 pořád mystické, ale teď už v tom dobrém smyslu. Zatím to nikdo neví, ale při obou letech na další dva světové poháry jsme opět měl číslo sedadla 27.“
Za úspěchy stojí ale hodně dřiny a taky určitě promyšlená příprava. Sama na sobě vidím, jak moc ovlivňuje jídlo moje tělo. Upravuješ svůj jídelníček před závody a tréninky?
“Snažím se vyhýbat nezdravým a těžkým pokrmům, ale neznamená to, že si někdy nedopřeji to, na co mám chuť. Nicméně při soustředěních a závodech, kdy tělo dostává zabrat nejvíc, to dodržuji striktně. Základem každého dne je pro mě kvalitní snídaně, nejčastěji rýžovo – pohanková kaše s kokosem, chia semínky a 100% javorovým sirupem a ovocem. Samozřejmě nesmí chybět káva a dostatek tekutin. Miluji snídaně je to můj rituál před začátkem každého dne.
Před závodem se mi osvědčil odlehčený, ale komplexní jídelníček, tedy bílé maso a přílohy jako je kuskus, rýže a kvalitní těstoviny. Vyhýbám se smaženému jídlu a také syrové zelenině.“
Co si nejraději připravuješ k jídlu?
“Nejčastěji si vařím kuřecí maso na různé způsoby, nejradši ho mám na curry se zeleninou. Ale mám rád i sýrové omáčky z modrého sýra s těstovinami“.
Jaké jídlo ti zaručeně spraví náladu a čím si zahřešíš?
“Když hřeším, tak jsou to nejčastěji domácí poctivé zákusky v cukrárně v Kyjově. Mezi mé favority patři špička a větrník”.
Prozraď ještě svoje nejbližší plány a cíle.
“Můj další cíl je jednoznačně Mistrovství světa v dubnu v Hongkongu. Vše tomu podřídím a půjdu do toho na plno.”
Skvělej sportovec a člověk, tomu říkám inspirace!!!
Díky moc, Tome a Magdi, za příjemně strávený čas.
Samozřejmě budu moc držet palce a stále fandit.
A vy můžete taky na jeho profilu na facebooku!!!
