Můj příběh

Holčička vypuštěná z koncentráku Minule jsem vám psala o zkušenosti s kapačkou, o zábavě jakou sem si užila jako sestra “Stefani” a o posunutí hranic zase o kousek dál. Tento díl bude pokračováním a dalším koncem s otazníkem. Jste zvědaví, co se zase přihodilo??? Pokračujte ve čtení. Sestra vešla do

Modré zrní pro holuby Někdy jsem překvapená, kolik z vás baví ještě číst můj příběh a že je vás čím dál víc 😀 . Depresivní podzim, nic moc počasí, brzo tma a ještě Denisa každou středu s pesimistickou nemocniční “storkou”. Na druhou stranu jsem moc ráda, když se dozvím, že

Dojezdy pro hvězdy Děkuji za vaše ohlasy a zprávy. Psali jste mi, že to byl asi nejhorší příběh, který jste ode mě četli. No nebudu lhát, ale určitě nebyl. Často píšete: “ Tak tohle bych nedala, zešílela bych nebo už bych byla mrtvá.”. Věřte tomu, že ne. Pokud se máte

Na bílo od hlavy až k patě Takže minule jeden “toxík” překazil oběd paní doktorce. Když sestra ze sebe vyhrkla tuto, hlášku, tak jsem úplně nechápala. Říkala jsem si: “Co tím myslí? Jakej „toxík”? Podívala jsem se napravo, nikdo, vlevo moje polovička, ale ten určitě ne. No tak hádej, hádej

Dobré zprávy se šíří rychle, ty špatné ještě rychleji Mám tu pro vás další středeční příběh. Konečně můžu říct z domácího prostředí. A tím myslím nejen svoji domácnost, ale i místo ze kterého pocházím. Nějaký čas jsem trávila i tam a místní vypravěči mě opět překvapili svojí kreativitou. Takže přidám

Workshop s Petrou a Janou Na kus řeči (1) Ráda bych se s vámi podělila o zážitky, které mám spojené s jídlem. Proto jsem založila novou rubriku. Dozvíte se o restauracích, které mám ráda, co jsem se naučila na kurzech a workshopech a nebo pro koho jsem vařila. Doufám, že

Můj první “Happy end” a návrat domů Minulý díl jsem vám slibovala, že bude víc pro zasmání. Místo toho jste mi psali, jaký to byl tvrďák. No, ono z nemocnice asi nic moc vtipného nikdy nevyleze, ale pro mě to byl docela vtipný příběh, oproti dalším, které ještě přijdou. Dnešní

“Nene, dneska už si to dáme ve sprše, sestři” Po nočním krváku zase trošku nemocničního černého humoru…Tento díl bude o mých prvních krocích po operaci, o prvním převazu a o zjištění, jakou zmiji jsem si hřála x let v hlavě. Nikdy nevíte, jaké překvapení vás potká. Tak užívejte s chutí

“Bloody Mary ze špitálu” Moc díky za vaše milé zprávy, podporu a pozitivní ohlasy. Taky doufám, že se někteří z vás trochu nad sebou zamysleli a žijete lépe, zdravěji, odpočíváte, zkoušíte některé moje recepty – alespoň zdravě mlsáte a užíváte si každý den na plno a bez stresu. Pokud jste

“Každý chvilku tahá pilku” a jedno velké díky Pamatujete si ten pocit, když jako dítě sjíždíte v aquaparku ten největší uzavřený tobogán co vypadá jako roura a pak vás to nakonec vyhodí ven velkou rychlostí do hluboké vody? Tak přesně to mi připomínalo mé probuzení z narkózy a můj „come